Žena, která mi svou energičností a pohledem na svět, sedla hned na první pohled.
Potkaly jsme se a měly, nejen v pohledu na podnikání, tolik společného, že jsem velmi rychle zjistila, jaký je ona obrovský Srdcař a jak krásné produkty vyrábějí.
Evi, moc Vám držím palce.
Kdybych měla holky ještě maličkaté, určitě nakupuji u Tebe.
A móc ráda bych s Tebou někdy na loď!
Pusu
Vždycky chtěla mít svůj projekt, díky kterému by byla svobodná. Mít možnost nemuset obhajovat svá rozhodnutí. Mít čas na rodinu. Dlouho přemýšlela, co by to mohlo být. Pak se narodila Lily a celé to do sebe zapadlo. Začala vznikat značka Lily is sailing a s ní ty nejňuňavější péřové zavinovačky pro miminka. Jaké je to odejít z korporátu a splnit si sen? A má to i nějaké nevýhody? Nejen o tom jsme si spolu povídaly.
Pracovala jsi ve farmacii. A zároveň už jsi rozjížděla Lily is sailing. Jak to vzniklo?
Když se narodila Lily, moje dcera, chtěla jsem pro ni mít tématické oblečení. Jezdím totiž na lodi. Chtěla jsem, aby bylo designové a kvalitní. Nemohla jsem ale nic sehnat. Námořnické věci jsou většinou spíš pro kluky. A v tu chvíli se začal rodit nápad! Kvůli grafice jsem se spojila s Bárou Sika (také naše srdcařka). Nápad rostl a měnil se a nakonec se naším hlavním produktem staly péřové zavinovačky.
Proč si opustila myšlenku tvořit oblečení a přeorientovala ses na zavinovačky?
U oblečení jsem brzy narazila na limity – hlavně na kvalitu materiálů, se kterou jsem nebyla spokojená. A když už ano, ceny byly extrémně vysoké a nebyli bychom konkurenceschopní. Jsem perfekcionistka a chtěla jsem, aby výsledek byl opravdu dokonalý. To se nám podařilo právě u péřových zavinovaček, které se díky tomu staly naším hlavním produktem. Propojilo se to i s mojí vnitřní potřebou dát pozor na psychomotorický vývoj Lily.
To je pravda, začínající rodiče jsou z malých miminek často nervózní.
Ano, to, že se z nás stanou rodiče, ještě neznamená, že hned víme, jak o miminko správně pečovat. Často si třeba nejsme jistí, jak ho správně uchopit. Nevědomky mu tak můžeme ublížit špatnou manipulací. Díky zavinovačce je možné miminko dát bezpečně pochovat i sourozenci. Ale nešlo mi jen o kvalitu. Nechtěla jsem prodávat další zbytečnou věc, ale něco, čemu sama opravdu věřím. A co sama každý den používám
Značka Lily is sailing vznikla díky tomu, že jezdíš na lodi.
Ano, je to pro mě taková terapie. Vtipné je, že mě k tomu přivedl můj bývalý přítel a já jsem se dlouho bránila tomu vyrazit s ním na jeho rodinnou loď. Přišlo mi to jako hrozná nuda (smích). Pak jsem si to ale naprosto zamilovala! Při jízdě na lodi můžu myslet jen na to, kde zakotvím, co uvařím a kam budu plout. Dokážu si díky tomu vyčistit hlavu od balastu, který mě zahlcuje. Tohle jde ještě na koni, ale lekce většinou trvá jen hodinu.
I název vznikl díky lodi?
Ano. Lily se jmenuje moje dcera a is sailing znamená plachtí. Když jsme na plavbě, tak přidáváme k hlavní vlajce ještě vždycky naši malou s logem Lily is sailing.
A Lily už s tebou jezdí na lodi?
Ještě nebyla, ne každý totiž chce jet na loď s malým dítětem. Párkrát byla se mnou na malé loďce na Orlíku. Já jsem teď akorát přijela z kondiční plavby kolem Bretaně. Užila jsem si krásu Atlantiku, proudů a přílivů :).
Pojďme probrat tým, který s tebou vaše výrobky tvoří? Jak jsi přišla na Báru Sika?
Spolupracovaly jsme na logu a návrzích na dětská body. Kreslila pro nás i jeden vzor na zavinovačku. Spolupracujících ilustrátorů máme cca 15, záleží vždy na tom, jaký vzor mám v hlavě. V nejbližším kontaktu jsem samozřejmě s naší dílnou, kde šijeme naše výrobky.
Máš kolem sebe i další lidi, na které se můžeš spolehnout?
Ano, třeba můj dlouholetý kamarád Honza Martinec je fotograf a fotí naše produktové fotky, i když jeho hlavní specializací jsou svatby. Já jsem ale chtěla, aby naše fotky nebyly jako u ostatních – ne klasický výrobek na bílém pozadí, i když je to běžně žádané. Bylo pro mě důležité, aby měly vlastní styl a působily jinak. Občas osvěžíme fotky nějakým jiným fotografem. Na hodně fotkách jsme spolupracovali například s Káčou Novákovou, poslední focení bylo s Anna Koniaeva.
Vlastní styl, to je to, co tě odliší od konkurence.
Ano! Konkurence tě totiž vždycky dožene. Ty něco vymyslíš, ale za chvíli jsou tu další, kteří to dělají podobně. Snažím se mít pořád novou vizi, jak to dělat jinak, kam se posunout. To je pro mě moc důležité – mít možnost se vyvíjet a značku posouvat.
Jak se vyrovnáváš s tím, že tě někdo kopíruje?
Ze začátku to pro mě bylo hodně těžké. Pak jsem si ale řekla, že zkusíme být mezi předními brandy. Mezi těmi, kteří to dělají jinak. Mezi těmi, kteří neusnou na vavřínech. Měnit styl propagace. Nebát se nových materiálů, vzorů, látek. Minulý rok jsme třeba udělali kolekci, která je celá z tencelu, teď jsme nově přidali vyšívaný mušelín. Myslím, že na trhu máme opravdu největší výběr.
Dělat to jinak je vaše silná stránka.
Ano, my o naší práci opravdu přemýšlíme a vědomě se posouváme. Třeba kvůli našim péřovým zavinovačkám spolupracujeme s odborníky na psychomotorický vývoj dětí, s lidmi, kteří naše zavinovačky používají. Vtipné ale je, že oni si našli nás. Spolupráce vznikla díky Festivalu Mini, kde jsme se potkali poprvé.
Chystáte nějaké novinky?
Největší novinkou je už zmiňovaný tencel. Mou hlavní myšlenkou u tencel kolekce bylo to, aby dětské zboží ladilo s dospěláckou ložnicí. Já jsem pro Lily taky nejdříve udělala designový pokojíček, ale pak jsem stejně kolébku, postýlku a hnízdečko měla v ložnici. Tencel kolekce sladí dospělé povlečení s dětským světem, bez vzorů, s čistou elegancí. Také máme mnoho nových vzorů na mušelínu a vyšívaný mušelín – ten je opravdu nádherný. Aktuálně jsme dokončili nový produkt a to jsou černobílá kousátka, čekají už jen na nafocení. Při jejich výrobě spolupracujeme zase s českou firmou, která zpracovává dřevo, naší ilustrátorkou Alenou Vobejdovou a pak to vše dáme dohromady u nás v dílně.
Většina vašich produktů tedy vzniká v Čechách?
Ano, v jižních Čechách máme dílnu, peřinkárna je také česká, stejně tak látky nám tisknou v Čechách. Ale mušelín musíme objednávat evropský. Pima bavlnu máme z Peru, protože jen tam se dá sehnat certifikovaná.
K vašim produktům přibyla i Akademie Lily is sailing.
Chceme nejen prodávat, ale chceme být pro rodiče i partnerem. A proto vznikly online vzdělávací kurzy. Ale i tady plujeme svým směrem. Nechceme dělat zbytečně dlouhá videa, takže kurzy jsou především praktické a nabyté informacemi. Je to další dílek do skládačky, kdy nám jde o krásné a kvalitní věci, které by měly být i funkční. Špatnou manipulací mohou rodiče podle mého miminkům ublížit. Protože to, že se staneš mámou nebo tátou neznamená, že jsi najednou odborníkem na vše kolem dětí. A my chceme pomoci rodičům zbavit se té prvotní nejistoty.
Co je podle tebe vaše největší plus?
Naše vlastní dílna. Dokážeme tak naše služby opravdu individualizovat. A nemusíme dělat kompromisy. Když má někdo individuální požadavky, může nám zavolat. Domluvíme se a spolu vymyslíme řešení. A další je zákaznický servis. Osobně nemám ráda, když se někam dovolám a je tam automat. Proto je pro mě důležité, aby se mohli zákazníci dovolat přímo mně.
Být pořád k dispozici pro tebe ale musí být docela náročné.
Někdy je to náročné. A nejde jen o ten zákaznický servis. Vlastně každé části firmy se snažím co nejvíce rozumět. Musím rozumět sociálním sítím, reklamě, výrobě, atd… Protože když tomu nerozumíš, nemůžeš si to za prvé zkontrolovat a delegovat a za druhé se nemůžeš posouvat dál. Je důležité se rozhodnout, co budeš ještě dělat ty a co už necháš někomu jinému. Trochu ale musíš rozumět opravdu všemu.
Mluvila jsi o vizi. Dá se nějak pojmenovat vaše současná vize? To, kam Lily is sailing míří?
Teď je naší hlavní cílem rozvíjet takzvaný „bedding“. Nevím jak ty, ale já se nerada vzdávala třeba prvního bodýčka, první miminkovské deky. Teď si u nás můžeš koupit pro větší dítko třeba deku i povlečení ve stejném designu nebo i povlečení pro dospělé. Máš pak ty hezké vzpomínky pořád u sebe. A když by tě tyhle věci náhodou přestali bavit, můžeš peří ze zavinovačky vyndat a nechat si z něj udělat třeba polštář. Jde nám i o udržitelnost.
Splnilo to mít vlastní firmu tvoje očekávání?
Něco ti to dá a něco ti to vezme. Mám víc času vnímat potřeby lidí kolem sebe, nejsem zahlcena třeba tabulkama pro tabulky jako v korporátním světe. Jsem svým pánem, nemusím nikoho přesvědčovat o svých rozhodnutích a mám časovou flexibilitu, což samozřejmě nemusí být u podnikání pravidlo. Já to tak ale naštěstí mám. Na druhou stranu jsem ale trochu ztratila sociální kontakt. Žádné small talky v kuchyňce, což mi docela chybí. Je to trochu jako když jsi na mateřské (smích). A vlastně jsi pořád v práci, neřešíš, kolik je hodin, zda je víkend nebo pracovní den.
Tak ona ta firma je tak trochu tvoje dítě.
Já to tak úplně nemám. Jasně, Lily is sailing mám opravdu hodně ráda. Ale vztah k dítěti mám jiný. Koukám se na to i z obchodní stránky. Protože když je ten vztah příliš silný, nedokážeš firmu potom třeba prodat nebo se ti dělají těžce racionální rozhodnutí. Je to ale jenom můj pohled.
Mně se ten pohled líbí. Často mají lidé ke své práci až nezdravý vztah.
Za mě je opravdu důležité se k práci postavit jako k projektu. Pro svoje dítě udělám kdykoliv cokoliv. Ale u firmy, když to nejde, tam to prostě musíš umět pustit.
Rozhovor: Silvie Holečková
