Tel: +420 723 490 689
IG: holka_z_kovodilny
S Evčou jsem se setkala skrz fotky. A už jsem jí, i celou jejich rodinu, fotila asi miliónkrát. Miluju.
Je pravda, že do Srdcařů jsem si musela chviličku počkat. Protože to, co v jejich firmě dělají ,chtěla předat, jak jinak než dokonale.
Věřím, že se nám to společně podařilo.
A Tobě, Eví, děkuji, že nás tady u Berounky léčíš tím Tvým malým radostným kovovým uměním.
Pusu.
Láska k přírodě a zvířatům z jejích roztomilých výrobků jen sálá. Povídáme si v Dobřichovické cukrárně a na klíně jí sedí dvouletá Emička. Jsou nerozlučná dvojka. Eva má hlavu plnou plánů a nápadů na další milé a přitom funkční výrobky. Tohle spojení je pro ni totiž zásadní. Nechce vyrábět balast, ale krásné věci, které jsou opravdu k užitku. I proto si vybrala jako výrobní materiál kov.
Jak ses ke kovu dostala?
Přes manžela (smích). Předtím jsem s kovem neměla vůbec nic společného. Ale můj muž chodil s dědou do dílny už jako malý kluk. My dva jsme se potkali v naší první práci, pracovala jsem v tiskárně a on tam dělal instalace reklam. Když už jsme byli spolu, přemýšleli jsme, co dělat. Přes instalace můj muž došel k tomu, že by chtěl reklamu dělat právě s kovem.
A tak z toho vznikla kovovýroba.
Firmu jste tedy rozjížděli spolu?
Ano. Teď už to frčí ve velkém. Ale v té době jsem byla na mateřské a když jsem se po ní pomalu vracela k práci, chtěla jsem moc tvořit i něco svého. A spojení s kovovýrobou se vyloženě nabízelo. Pořád jsme uvažovali, co by to mohlo být. Chtěla jsem dělat něco hezkého, ale zároveň praktického, aby to k něčemu bylo (smích).
Věci od My little art tedy vznikají v rámci vaší kovovýroby?
Přesně tak, je to jedna velká kovovýroba, jejíž maličkou součástí je i My little art. Je to taková naše radost. A s výrobky je to tak, že já je nakreslím, navrhnu, a v dílně mi je vyrobí. Potom si je zase já dotvořím, zabalím a posílám je do světa.
Co byl první produkt My little art?
Začínali jsme s háčky na klíče. Nebavilo mě totiž doma furt hledat klíče, a tak jsem si navrhla své první háčky. Tím to začalo (smích). A od toho se pak odvíjely i další výrobky. Třeba držáky na ubrousky nebo na náušnice, zarážky na knížky a další. Baví mě to spojení – je to i hezké ale i funkční.
Kov má třeba oproti plastu mnoho výhod.
Z kovu se dá vyrobit skoro cokoliv. Je ale také hodně pevný a odolný, vydrží díky tomu věky, když se o výrobek člověk dobře stará. Je to i ekologický materiál, je totiž stoprocentně recyklovatelný. A vypadá krásně (smích).
Vašim výrobkům ale určitě děláte i nějakou povrchovou úpravu.
Určitě! Všechny výrobky jsou nalakované. Nejvíc používáme černou matnou, ale máme i bílý lak. Ale černou mám nejradši. Vyniknou díky ní skvěle tvary výrobku. Přemýšleli jsme i o jiných barvách, ale zatím se nám líbí, že díky černé k sobě naše věci krásně ladí a taky se hodí do skoro každého interiéru i exteriéru.
Na Instagramu My little art jsem viděla, že s povrchem i různě experimentuješ. Zaujal mě tam „zrezlý“ obraz.
Tenhle směr mě hodně zajímá. Přijde mi, že se to hodí třeba na zahradu. A já bych časem ráda měla v sortimentu víc věcí, které ladí se zahradou. Třeba venkovní zápichy. Existuje speciální plech – korten, který povrchově zrezne, ale dál už rez nepustí, takže výrobek z něj vydrží déle. To ale teprve budeme zkoušet. Zatím jsem ve fázi nápadu.
Kde bereš inspiraci?
Mám moc ráda přírodu, i když to zní jako klišé. Mám ráda rostliny a zvířata a snažím se to do mých věcí promítnout. Moje nejoblíbenější místo je naše zahrada, tam trávím nejvíc času. A teď na ní stavíme náš budoucí domov. Na to, až se do něj jednou přestěhujeme, se už moc těším. Přes léto jsme zatím na zahradě v maringotce. Upravuju si to tam už podle sebe, to je pro mě největší relax. Miluju to tam.
Původně jste tedy bydleli v Praze?
Ano, ale v Dobřichovicích už žijeme víc než deset let. A teď už by se mi do Prahy zpátky opravdu nechtělo, moc jsme si tady zvykli. Můj muž tady má pozemek, takže jsme se vydali tímhle směrem. A teď se nám tu tak hezky žije.
Máš v hlavě nějaké novinky?
Mám v plánu začít navrhovat venkovní nábytek. Křesla nebo židle. Je to ale ještě hudba budoucnosti. Co bude brzy, to jsou nové stojany na náušnice. Pak mám představu takových velkých květů na stěnu, takových květovaných obrazů. Potom také ty už zmiňované venkovní zápichy. Plánů máme spoustu, horší je to s tou realizací (smích). Ale věřím, že to jednou všechno bude.
Jak ses k navrhování vlastně dostala?
Jako dítě jsem si doma ráda jen tak malovala. Na střední školu jsem šla studovat obor Obalová technika a tam už bylo kreslení a navrhování jako předměty. A ty mě opravdu hodně bavily. Potom jsem se to snažila samostudiem rozvíjet dál. Nejvíc mě baví abstrakce, kdy se můžu nechat unášet a malovat si, co chci. Baví mě míchat barvy nebo kreslit obrysy.
Vánoce jsou za dveřmi. Potkáme tě na nějakých trzích?
14. a 15.prosince budu na Design Marketu v Praze. Tak se přijďte podívat.
Proč nakoupit u My little art?
Je to krásné a funkční. A děláme to proto, aby z toho lidi měli radost. Nám to radost přináší a moc doufám, že se to ve výrobcích odráží. Moc by mě těšilo, kdyby věci od nás byly důvodem k úsměvu nebo by člověku pohled na ně zlepšil den. No ano (smích)! Takže jsem sice nevystudovala medicínu, ale i tak lidi léčím.
Rozhovor: Silvie Holečková
