Denisa a Tomáš – bistro

“Chceme dělat věci tak, abychom se u toho cítili dobře my i ti, co k nám přijdou. To bez srdce prostě nejde.”

Karlštejn34

Řemeslné bistro Karlštejn34

Vzpomínám si, kolik jsem toho o Vás slyšela, ještě než jsem k Vám zašla poprvé.

To nejlepší místo, kde se tady u nás najíst, ti božani tam z Karlštejna, kteří oživili jinak nezajímavou cestu na Hrad, ta pizza!, to chceš, tam zajít!

Docela dlouho mi trvalo než jsem se k Vám poprvé vydala, ale od té doby už jsem tam byla mockrát, ráda se vracím.

Rodinná atmosféra, skvělé jídlo, skutečně jedno z nejlepších tady u nás u Berounky, téměř vždy naprosto plno, ta pizza!, a mimo jiné místo, kde na jejich zahrádce, s výhledem na dominantu Hradu, se pořádají koncerty a akce pod širým nebem.

To chceš.

Jak jste se ocitli zrovna na karštejnské cestě na Hrad? 

Stalo se to jednoho dne, když nazdařbůh toulajíce se po realitním webu, náhle přitáhl naše oko sotva den starý inzerát. Měli jsme oba pocit, že na nás z obrazovky mává dům, který známe z dětství nebo ze sna. Vypadal jako kamarád, na kterého jsme už dávno zapomněli. Když jsme se přijeli na místo osobně podívat, otevřel se nám překrásný, ale zároveň moc smutný pohled. Ten krásný kamarád byl nešťastný, rozpadal se a trpěl. Nastala taková ta osudová chvíle, kdy se potkáte s něčím, co vám rozbije hračky. Pokud pak jako my neodvrátíte zrak, nevymažete to z paměti, dostane vás to.

Rozpadající se dům nezní úplně lákavě, navíc vím, že jste kvůli tomuhle místu a záměru dost zásadně změnili svůj dosavadní život. To asi nebylo úplně lehké…?

Od prvního okamžiku jsme byli rozpolceni mezi srdcem a rozumem. Rozum i naše okolí (v čele s našimi rodiči) od prvního momentu velely jasně: je to blbost, je to bláznovství, nedává to žádný smysl, máte krásný dům, děti, neblbněte. Utíkejte od toho, je-li vám život milý. Srdce říkalo přesný opak: pohádkový Karlštejn, pohádkový dům, vůně kávy, nový život, dobrodružství. Zkusme to všechno změnit! A od toho okamžiku téměř každý den jdeme za srdcem, protože rozum by nás otočil čelem vzad a to v každé jedné vteřině. A my? My doufáme, že ho jednou, snad ne za tak dlouho, přesvědčíme, že to celé nebyl tak blbý nápad.

Která část práce v Bistru je Vám nejbližší? Víme totiž, že děláte úplně všechno!

Tom: snění a jakákoli práce rukama. Denisa: v kuchyni.

Rozhovor: Renata Pavlíková

Tahle banda sympaťáků, Tomáš a Denisa, pár, který opustil svá zaměstnání, koupil domek s číslem popisným 34 na hlavní karlštejnské třídě, obklopil se dalšími sympaťáky a vrhnul se do zcela nové oblasti v životě, spíš srdcem než hlavou, je pro mě jasným příkladem toho, že sny se mají plnit.

Děkuji, že mohu být blízko. A chodit tam k Vám.

Mám to tam moc ráda.

♡.