S Naty jsem se poprvé setkala v kavárně a dlouho jsme si povídaly.
Měla jsem pocit, že se známe. Už dlouho.
Když jsem k ní zašla na práci s tělem. Odnesla jsem si, spolu s blaženým pocitem, plno rad ohledně teplých snídaní, polévek a horkého oleje. Že jsem se díky nim velmi brzy cítila daleko lépe.
Přiblížila mi ajurvédu s takovou laskavostí a jemností, že si moc neumím představit, že bych se zrovna okolo ajurvédy, obracela ještě někam jinam.
Naty, držím moc palce!
A děkuji, že tady u nás, na kopci, jsi.
Jak jsi se ze Slovinska dostala do Čech?
Zamilovala jsem se. A stěhování do Čech mi přišlo jako velké dobrodružství (smích). Celý můj život ve Slovinsku jsem se hnala za kariérou a budovala „správný“ život. Ale najednou se objevil ohromně zajímavý muž. A to mě úplně rozsekalo. V tu chvíli mi došlo, že to, co dělám, mi vůbec nedává smysl a že ve svém životě potřebuju nějaké dobrodružství. Byli jsme spolu rok, když jsem odjela do Čech a brzy po příjezdu jsem zjistila, že čekám miminko.
Do České republiky jsi ale přišla na začátku první kovidové vlny.
Ano, přestěhovala jsem se prvního března a sedmého března všechno zavřeli. Starší dcerka se narodila v listopadu.
To muselo být dost náročné. V nové zemi s novým partnerem a ještě těhotná.
Když si odmyslím různé strachy a nejistoty, které jsem měla, tak to bylo hezké období. Ale ta nejistota v tom samozřejmě byla. Byly chvíle, kdy jsem to hodně prožívala a pak byly chvíle, kdy jsem si to zase hodně užívala. Díky covidu jsem si ale také uvědomila, že mám uvnitř sebe hodně nezpracovaných věcí. Pro práci na sobě to bylo skvělé období. A také jsem se díky tomu začala daleko víc zajímat o Ajurvédu. Téma stravování je totiž moje celoživotní téma.
Co tě k tématu jídla přivedlo?
Jako malá jsem byla spíš baculaté dítě. Moje okolí to často zmiňovalo, a tak jsem to celkem brzy začala řešit i já. Měla jsem pocit, že když jsem tlustá, nezasloužím si lásku. A tak se mi podařilo zhubnout asi 12 kg. Moc jsem nejedla, zkoušela jsem každou novou dietu, kterou jsem objevila, hodně jsem cvičila. Po nějakém čase jsem začala mít problémy s pletí a vůbec bylo na mém těle vidět, že není úplně v pořádku. A došlo mi, že to, co dělám, není normální. Že nemůžu pořád přemýšlet nad tím, co můžu a nemůžu jíst. V té době jsem se také poprvé setkala s Ajurvédou. Přečetla jsem o ní, co se dalo. A najednou to do sebe začalo zapadat.
V Čechách jsi se začala v Ajurvédě i vzdělávat?
Když jsem se přestěhovala do Čech, říkala jsem si, že v Praze, protože je velká, určitě bude nějaký ajurvédský lékař nebo ajurvédská škola. Brzy jsem na internetu objevila velmi zajímavou ženu, která se ajurvédou zabývala. Tou ženou byla Tereza Lindauerová. A objednala jsem se k ní na konzultaci. Na živo se mi líbila ještě víc. Zeptala jsem se jí, jestli náhodou nedělá kurzy Ajurvédy nebo jestli nechce ajurvédu učit. Ale ona řekla, že ne, že na to nemá (smích). Doporučila mi ale Terezu Böhmovou, která dělá védské meditace. A ať se k ní jdu naučit, jak se medituje. A tak jsem šla. A bylo to skvělé. Pořád jsem ale myslela na Ajurvédu a chtěla se o ní dozvědět víc. Po čase jsem se znovu objednala k Tereze na masáž a znovu jsem se jí ptala, jestli by nechtěla vytvořit školu Ajurvédy, že bych do ní ráda chodila. Po několika týdnech mi přišel email, že se Tereza rozhodla, že tu školu opravdu založí a ať jí napíšu, proč bych ji chtěla navštěvovat.
To jsi musela mít obrovskou radost!
Hned jsem jí psala! A nakonec to dopadlo tak, že nás bylo deset studentek a Tereza. Potkávaly jsme se asi dva a půl roku jednou za měsíc na celý den. Takže jsem absolvovala dva ročníky ajurvédské školy, takzvanou evropskou cestu. A teď už mám svoji praxi. Zatím to nejde tak rychle, jak bych si představovala. Zvládla jsem mezitím ještě jednou porodit (smích). Ale ohromně mě to baví a ráda bych kolem sebe hlavně tvořila zdravou komunitu, kterou budu podporovat skrz Ajurvédu.
Ty se zaměřuješ hodně na maminky malých dětí.
Po svých zkušenostech, kdy jsem kolem sebe neměla moc lidí, kteří by mi s mými dětmi pomohli, mi došlo, že je to ohromně potřeba. Ráda bych ale pečovala i o seniory. Vyrůstala jsem ve vícegeneračním domě s babičkou a dědou a viděla jsem, jak stáří člověka mění a jak těmto lidem chybí pozornost. Chtěla bych se zaměřovat na ty slabší členy komunity.
Kdysi jsem četla o indiánech, jak to u nich chodí s rodiči a prarodiči. A oni je mají pořád u sebe, stále jsou si blízko. Prarodiče jsou pořád součástí rodiny, nikdo je neodstrkuje. I když už žili obyčejným způsobem života, ne v týpí, ale v domech, pořád staré lidi ohromně respektovali.
Bylo něco, co ti tu po porodu chybělo, co bys potřebovala ale nedostala jsi to?
Chyběla mi fungující komunita. Jde o komunity, které se budují celý život a tu já jsem nechala ve Slovinsku. Mě třeba překvapilo, když jsem byla poprvé v Čechách jen na návštěvě, jak tu máte vysoké ploty (smích). U nás už to taky začíná, je to móda hlavně u nových domů. Ale doma jsme to tak nikdy neměli. Jak pak třeba dojdeš k sousedovi? Lidi by měli držet pohromadě, a ne mezi sebe stavět ploty. Je třeba poznat, že má někdo aktuálně krizovou situaci a umět mu pomoct. Věřím, že jsou komunity, které si pomáhají, ale já jsem to tu moc neviděla. Můj muž říká, že si o pomoc musím sama říct. Ale já si o ni nechci stále dokola říkat. Je přirozené, že by ta nabídka pomoci měla přijít sama. My pořád pracujeme a pracujeme a vůbec si lidí kolem sebe nevšímáme, proto si lidé ani nevšimnou, že se něco děje nebo že potichu voláš o pomoc. Je to smutné. Ve Slovinsku to určitě není ideální, ale měla jsem tam rodinu a lidi, které jsem znala třicet let. A tam jsem si nemusela o pomoc nebo pochopení říkat.
U nás rodinu často nahrazují přátelé.
Ano, to říká i můj partner, kamarádi pomáhají, když máš krizi. A ty jim to zase jednou vrátíš, až budou mít krizi oni. Ale jde o to, že musíš mít reálná očekávání. A musíš chápat, jak komunita funguje a umět pozornost vrátit.
Ty bys ráda o komunitu kolem sebe pečovala pomocí Ajurvédy?
Ajurvéda se umí na věci dívat z mnoha úhlů zároveň. Chápe, že musíš pečovat o mysl, o tělo, a i o duši. Není to jen o jídle. Musíš si uvědomit, i co ti říká hlava a co ti říká duše. Přemýšlet, jak se staráš o své duševní zdraví. Jak vnímáš sám sebe a svůj život. Jak se cítíš ve svém těle. Co nemoci? Odkud přicházejí? Ajurvéda se dívá na nemoci hodně z psychosomatického hlediska. Jídlo řeší velmi individuálně. Díky Ajurvédě tě vnímám jako individuum. Vidím, kdo jsi a co potřebuješ. Podle tvého aktuálního tělesného a duševního zdraví určím, co potřebuješ za jídlo a jaké denní rituály ti budou vyhovovat.
Tvoje vášeň jsou ženy po porodu, ale přijít k tobě může úplně kdokoliv?
Ano. Ráda podpořím kohokoliv. Časem bych ráda pracovala hlavně se ženami, ale uvítám i muže nebo babičky. Péče o ženy je opravdu moje vášeň, protože za sebou mám zkušenost s porodem a šestinedělím. Ale ájurvedskou terapie jako je abhyanga (ajurvédská olejová masáž) nebo konzultaci nabídnu komukoliv, kdo vnitřně cítí, že je to něco, co by měl udělat. Ta touha přichází zevnitř a ukazuje ti cestu, kterou bys měl jít. A já přijdu ráda naproti úplně každému. Jsem tu pro každého, koho ajurvédská cesta zajímá.
Co svým klientům nabízíš za péči?
Člověk může přijít na konzultaci. Vezmu mu pulz a podívám se mu na jazyk, z toho si udělám obrázek o aktuálním stavu jeho tří dóš. Zjistím, co není v harmonii. Pak mluvíme o jeho životě. Povídáme si o práci a o rodině. Na základě toho se domluvíme, co by pro něj bylo vhodné, jaký denní režim, jaké jídlo a kdy, nebo které způsoby relaxace či meditace budou nejlepší. Dost závisí i na tom, co je ten člověk schopen přijmout. Občas to není jednoduché, lidé mají rádi svůj život a nechtějí se ho často vzdát (smích). Ale vlastně se nejde o to, že se něčeho vzdáme, ale že s radostí přijmeme nový zdravý život, který nám umožnuje vnitřní a vnější harmonie. Pocit klidu, rovnováhy, smyslu.
Může k tobě klient ale přijít i jen na tělovou terapii?
Jasně. Podle energií jeho dóš mu namíchám speciální masážní olej. Jeho základ je vždy sezamový olej. Do základní směsi přidám také případně různé esenciálního oleje. Ty určuji individuálně.
Proč je základem zrovna sezamový olej?
Sezamový olej je takové ajurvédské zlato. Díky své olejnatosti a zároveň lehkosti proniká hluboko do těla, uklidňuje nervy, vyživuje tkáně a regeneruje tělo. Po terapii se budete cítit jako miminko zabalené do teplé deky. Jemný dotek má naprosto uvolňující účinek. Čím jemnější dotek je, tím větší je uvolňující efekt, což je vlastně pravým opakem klasické masáže. Je to také malý rituál.
Co je pro tebe podstata ajurvédy?
Ajurvéda je hodně postavená na medicíně. Ví, jak podpořit tělo, ale zároveň vnímá člověka jako spirituální bytost. Mluví o tom, jak psychika ovlivňuje naše tělo. Důležité je i její propojení s přírodou. Ajurvéda počítá i s tím, jaké je roční období nebo jaké je dnes venku počasí. Je v ní velký důraz na sezónnost potravin. A bere nás jako součást přírody.
A proč tak dobře funguje na ženy po porodu?
Ajurvéda vnímá, že žena po porodu prochází velmi specifickým obdobím. Po porodu je oslabené jak tělo, tak trávicí systém, který tělo vyživuje. Je proto nutné zaměřit se na jídlo. To by mělo být lehce stravitelné ale zároveň hodně vyživující. Strava by také měla podporovat laktační proces a doplňovat všechny makro a mikro živiny, aby mateřské mléko bylo pro miminko dostatečně výživné. A skvělá je i olejová tělová terapie, protože ta také harmonizuje vátu, která byla po porodu přirozeně navýšena. Zároveň ale i tady umí Ajurvéda ženu vnímat velmi individuálně.
Šestinedělkám nabízíš nejen tělové terapie, tvoje péče může být i komplexnější.
Pro ženy po porodu mám tři balíčky. A v těch balíčcích nenabízím jen masáže, ale i přípravu jídla a holistické opečování ženy. Jídlo můžu buď přinést, nebo uvařit u ženy doma. Ženám se běžně doporučuje, aby si před porodem hodně navařily a zamrazily, ale není to tak jednoduché. Ne každé jídlo je vhodné na zamražení a časem také ztrácí životní energii – pránu, která přechází z jídla do člověka a vytváří jeho podstatu. Můžu také pohlídat miminko, aby se žena mohla v klidu najíst. Klidně se ale i projdu se psem nebo dám prát prádlo, jestli je to zrovna něco, co by šestinedělka hodně ocenila.
Ještě ale studuješ dál.
Ano, dálkově studuju Holistic nutrition school Oh Baby, obor Výživa po porodu. Výživu řeším celý život a chtěla jsem získat i odborné vzdělání v tomhle směru. V něčem se tahle škola s ajurvédským pojetím shoduje, ale něco by zase Ajurvéda udělala jinak. A mě moc baví ta kombinace. Můžu ohledně výživy radit ze dvou různých pramenů.
A také pořádáš kurzy vaření v ajurvédském stylu.
Já jsem vždycky hodně omezovala sladké. A když jsem přišla na to, že se dají péct i zdravé sladkosti, hodně jsem si to užívala. Když jsem studovala ajurvédskou školu, vždycky jsem něco upekla. A všem to moc chutnalo. A pak chodili lidé a prosili, jestli bych jim třeba neupekla něco na přednášku. Nakonec jsem uspořádala kurz zdravého pečení a měl velký úspěch. Takže teď dělám i kurzy nebo peču na objednávku. Já vnímám pečení a vaření hodně ajurvédsky a intuitivně (smích). Cítím, jak jídlem prochází energie života a vědomě s tím pracuji. Chci, aby si lidé uvědomili, že jídlu předáváme svýma rukama určitou energii. Často také vařím pro různé většinou jógové retreaty. Protože tu není moc lidí, kteří vědomě s vařením pracují a zároveň chápou Ajurvédu. Pro mě je ale vaření hlavně zábava. A taky mě baví, že můžu zkombinovat myšlenky ajurvédského vaření a holistický přístup ze školy, kterou teď studuji.
Vaření je podle toho, co slyším, tvůj velký koníček.
Je mi jasné, že každý nemá denně čas vařit teplou večeři, ale občas je moc důležité zpomalit a uvařit si. Třeba taková tradice vaření nedělního oběda! To je přeci zážitek. Rodina se u toho propojí. Podle mě je důležité vědět, jak se jídlo chystá. Abychom si vybrali ingredience a vědomě s nimi pracovali. Já si často u vaření a pečení pouštím hudbu. A cítím, jak energie skrz mě přechází do toho jídla. Líp to asi popsat neumím (smích). Věříme, že domov je místem pro život až do jeho konce. A že odbornost může jít ruku v ruce s laskavostí.
Rozhovor: Silvie Holečková
