Žaneta Krčil – spisovatelka

"Uvědomila jsem si, že nejkrásnější dárky jsou emoce, láska, kterou vyjádříme. Takové dárky mají větší hodnotu, než produkty za tisíce."

www.milju.cz

Žanetu jsem poznala na Síťovce, kde velmi vášnivě a s jasnou informací MILUJU svou práci mluvila o Milju.

Později jsme se potkaly skrz fotku, její HitHit kampaň a skrz její rodinu.

Je pro mě obrovským darem mít ve svém okolí někoho, kdo dokáže takto vyjadřovat lásku.

Které není nikdy dost.

Děkuji, Žanet, za to, co tvoříš!

Žaneta je taková Srdcařka na druhou. Nejen, že podniká skutečně srdcem, ale ještě vás naučí lásku vyjadřovat a pomáhá se starat o (vaše) duševní zdraví klidně z vašeho domova.

Já sama jsem knížečku Milju jednou darovala a jednou dostala. Je to maličkost, která obohatí nejen obdarovaného, ale i obdarovávajícího.

Žaneto, před rokem jsi se se svou rodinou přestěhovala do Černošic. Kde jste bydleli před tím a co vás sem přivedlo? Jak se vám daří se sem do údolí začlenit?

Přestěhovali jsme se z Prahy 6 a popravdě se mi vůbec nechtělo. Údolí Berounky jsem vůbec neznala a dostali jsme se sem náhodou. Hledali jsme dům na Praze 6, protože do původního bydlení jsme se už nevešli, ale vše bylo mimo náš rozpočet. Jednoho dne jsem našla inzerát na krásný dům v Praze, ale za mimopražskou cenu. Když jsme volali plni nadšení do realitky, že tohle bereme, tak nám řekli “Má to ale jeden háček. Není to na Praze 6, ale v Černošicích”. A od té doby jsme tady. Nakonec je pro nás ten háček výhodou a do okolí jsme se zamilovali. Jsou tu kolem skvělí lidé, dobré kavárny, hezké obchůdky a ještě i les, řeka a nádherná příroda, kde můžete hodiny bloumat sami. Díky tomu, že máme dvě malé holčičky, které potřebují kamarády, jsme tu všichni rychle našli nové kamarády a mám pocit, že už jsme zapustili kořeny.

Známe tě skrze tvou značku Milju – originální dárkové knížečky pro naše blízké, kterým chceme projevit lásku. Co ten název znamená? Co bylo prvním tvým impulsem stvořit Milju?

A jak dlouho už existuje?

Milju existuje od mého prvního těhotenství, kdy jsem si řekla, že než porodím, tak vytvořím svoji značku, která mi bude dávat příjem na mateřské 🙂 Takže tomu bude už 6 let. Milju je nečekaně od slova miluju, protože smyslem mého podnikání je dávat svým blízkým najevo, jak moc je máme rádi. 

Nedokážu pojmenovat první impuls stvoření Milju, spíše k tomu vedlo spoustu dílčích věcí, jednou z nich byly Vánoce v roce 2015. Byla jsem v Koreji a hledala jsem dárek, který bych mohla poslat rodičům poštou.  Pro tátu jsem měla obyčejné ponožky se sovou. K nim jsem napsala lístek o tom, že je mi inspirací, jak je moudrý a proto mu posílám zrovna tyhle ponožky. Tátu dárek dojal. Máma říkala, že dokonce brečel. Nebylo to kvůli nádherným ponožkám. Bylo to kvůli vzkazu, kde jsem napsala, co cítím.

Uvědomila jsem si, že nejkrásnější dárky jsou emoce, láska, kterou vyjádříme. Takové dárky mají větší hodnotu, než produkty za tisíce. A proto vzniklo Milju. Od té doby uplynulo už mnoho let a já každý rok vytvořím 1-2 nové knížky, takže už najdete deníky pro celou rodinu, pro rodiče, prarodiče, sourozence, pro kamarádky, pro děti a především pro partnery a partnerky. Nově, ani ne před měsícem, vyšla nová kniha, Miluji tě, živote, kterou poprvé vyplňujete sami pro sebe :). 

Jak umíš ty sama projevovat lásku? A komu nejraději?

Slyšeli jste o pěti jazycích lásky? Podle této teorie jsou mými jazyky lásky dary a slova ujištění. Proto svým blízkým lásku dávám najevo tak, že jim kupuju dárky a často jim říkám, že je mám ráda a že jsou skvělí proto a proto. Třeba můj muž má jako jazyk lásky fyzický kontakt, tak vím, že aby se plnila jeho “nádrž lásky”, tak potřebuje abych ho často objímala a tulila. Snažím se pro druhé dělat to, co je zrovna pro ně důležité k tomu, aby se cítili milovaní. Myslím si, že je klíčové se svými nejbližšími mluvit o tom, co kdo potřebuje k tomu, aby se cítil milovaný, navzájem si naslouchat a pak zpětnou vazbu aplikovat do praxe. 

Na hithitu je právě spuštěná tvá kampaň na podporu dalšího produktu Milju. Představíš nám ho?

Je to nedatovaný diář s názvem Miluji tě, živote. Je to deník vděčnosti a radosti. Každý den si do něj napíšete, co se vám stalo hezkého. To nám pomáhá cítit se lépe a uvědomovat si krásy života. V deníku jsou také seberozvojová cvičení, sebereflexe, otázky, citáty a krásné ilustrace.

Budu moc vděčná, když tisk deníku podpoříte tady: https://www.hithit.com/cs/project/12290/miluji-te-zivote-at-denik-vdecnosti-dela-lidem-radost

Na svém webu píšeš i blog s psychologickými tématy, najdeme na něm i zajímavé rozhovory. Co tě k tomu přivedlo? Hodláš svůj blog dál nějak rozvíjet?

Bohužel na můj blog nejsem moc pyšná, napíšu tak dva články za rok a vůbec ho nerozvíjím. Ale od teď mám po 5ti letech pravidelné hlídání pro děti, tak je naděje, že si na to najdu čas. Psaní mě baví a mám spoustu nápadů, kam blog směrovat. Ráda bych dělala pravidelné rozhovory s páry, kteří jsou spolu šťastní o tom, jak pečují o jejich vztah a překonávají běžné vztahové těžkosti. 

Milju ale není jediným tvým projektem. Se svým mužem jsi během covidu založila platformu Hedepy, která lidem nabízí online psychologické konzultace. Jaká je v Hedepy tvá role a jak tato platforma nyní funguje?

Hedepy je online terapeutická platforma, která zjednodušuje cestu k terapii. Sezení můžete naplánovat hned na druhý den, je tam více než 150 ověřených terapeutů. Dokonce stačí vyplnit 5ti minutový test, který vám doporučí nejvhodnějšího terapeuta pro vás. S tím se spojíte online, nemusíte nikam jezdit. Je to pohodlné, rychlé, ověřené. Nemusíte obvolávat desítky terapeutů, čekat několik týdnů a to celé znovu, když vám terapeut nesedne. Můžete se s terapeutem spojit, i když jste na druhém konci světa nebo máte malé děti a můžete až po 21 hodině večer. Je to užitečný, smysluplný projekt a jsem hrdá, že jsem mohla být u toho od úplných začátků. Hedepy je teď v 11 zemích Evropy a stále roste. 

Kromě psychologie jsi studovala i marketing. Počítám, že to se ti pro tvůj business hodí. Jak se ti podniká s dětmi? Máš nějaké tipy, co bys ostatním matkám na jejich cestě poradila?

To je moje nejoblíbenější otázka :). Moje základní doporučení je “nebuďte na to sama”. Je pravda, že na výchovu dětí je zapotřebí celá vesnice a bez pomoci dalších lidí bych pracovat už nezvládla. Máme paní na pořádný úklid jednou za 14 dní a teď nově i aupair, slečnu z Nového Zélandu, která je s dětmi 4 hodiny denně. Odpadá mi tak stres, co bude s dětmi, když onemocní a navíc se učí anglicky. Trvalo mi 5 let než jsem si dokázala přiznat, že potřeba mít doma někoho na aspoň na půl úvazek, abych já mohla 4 hodiny denně pracovat. 

Mám radost, že jsme našli skvělou aupair, která s námi bydlí, máme ji rádi, střídáme se ve vaření i v uklízení a můžu se spolehnout, že má ve všední dny 4 hodiny děti a já si můžu po 5ti letech docela svobodně plánovat svůj čas. 

Jsi tedy na mateřské. dovolené, máš firmu, máš vystudovanou psychologii a marketing. Co bude dál, až děti odrostou? Uživí tě Milju? Jaké máš plány do budoucna?

Můj plán je vzdělávat se v oblasti psychoterapie, zrovna dnes jsem byla na pohovoru do terapeutického výcviku. Plánuju se brzy vrátit do Hedepy, dělat si terapeutický výcvik a posouvat online péči o emoční zdraví lidí v Evropě a za pár let bych ráda měla také vlastní terapeutickou praxi.

Milju mě bohužel v současné době neuživí, ale vždycky to bude moje ❤ záležitost. 

Rozhovor: Anna Hau